ahojky
15. listopadu 2009 v 9:32
|
ostatní
Ahojky!
Opět se ozývám . Jakpak se máte? Já celkem v pohodě . Jinak bych byla ráda , kdyby jste hlasovali v anketě jak se vám líbí můj blog . Jinak co děláte? Já sedím a čučím do obrazovky . No vlastně ještě píšu článek žejo Nevím , možná se potkáme ještě odpoledne , ale nwm , jestli nepojedu na koně . A tak kdyžtak až večer ! Tak papa






jak to všechno začíná? - 1 díl
15. listopadu 2009 v 7:37
Všechno začíná uplně normálně . Jsem uplný blázen do koní , ale nejezdím . Nikde nemám možnost . Mám doma kočky , psa , andulku . _Už jsem hodněkrát seděla v sedle , ale nikdy se nenaučila jezdit. Jak to všechno pokračuje?
jak to všechno začíná? - 2 díl
15. listopadu 2009 v 7:37
Najednou se mě přece jenom vyskytla šance . Samozřejmě že u soukromníků . Hlavně mám výhodu . Jedna moje kamarádka , je zná , a oni tam jinak neberou ! Takže tam někdy pojedeme , a domluvíme jízdy . Se těšíím
Dostihy , a klusácké Dostihy
15. listopadu 2009 v 7:04
|
koně pod sedlem
DOSTIHY A KLUSÁCKÉ DOSTIHY
Nejrychlejší a pro diváky nejspíš nejzajímavější druh závodů jsou dostihy. Je to vlastně závod koní v trysku na určité vzdálenosti.
Na rovinném dostihu se pouze běží po travnaté ploše různých délek. Většina dostihů na světě probíhá nyní podle britského vzoru. Nejoblíbenější a nejkvalitnější dostihy se běhají v Británii a Irsku, ve Francii a v Itálii. Dostihy jsou také velmi oblíbené v Austrálii a na Novém Zélandě, ale největší vliv má multimilionářský dostihový průmysl ve Spojených státech. V ČR funguje od roku 1906 závodiště ve Velké Chuchli, v Karlových Varech a v Pardubicích (steeplechase) - to jsou tři nejstarší.
Překážkový dostih (steeplechase) - Tyto těžké dostihy přes přírodní překážky jsou ve světě málo oblíbené. Největší steeplechase v Evropě je naše Velká Pardubická, podobná trochu cross country a zahraničními jezdci obávaná pro příliš těžké a nebezpečné překážky. Koně vlastně musí dosáhnout nejen velmi vysoké rychlosti, ale také si nesmí ublížit na žádné překážce a nestratit tak rychlost a pozici. Na těchto závodech se spousta koní zraní a pak musejí být utraceni nebo použity na chov.
Sedla a úbory pro dostihy
Sedlo pro rovinný dostih je malé, má daleko dopředu vysunuté bočnice bez kolenních opěr a velmi dlouhé posedlí. Pod sedlo se dává kožená dečka s kapsami pro olověná závaží. Tyto sedla váží od 300 g - 1.5 kg.
Sedlo pro překážkový dostih je pevnější konstrukce, má větší bočnice a je opatřené koleními opěrami. Váží 2.4 kg - 4 kg.
Úbor pro jezdce se skládá z vysokých dostihových bot, dostihového barevného dresu, který je určen podle registrované kombinace majitele koně, bílých kalhot, jezdecké čapky a dostihového bičíku, tzv. hecpajč.
Na rovinném dostihu se pouze běží po travnaté ploše různých délek. Většina dostihů na světě probíhá nyní podle britského vzoru. Nejoblíbenější a nejkvalitnější dostihy se běhají v Británii a Irsku, ve Francii a v Itálii. Dostihy jsou také velmi oblíbené v Austrálii a na Novém Zélandě, ale největší vliv má multimilionářský dostihový průmysl ve Spojených státech. V ČR funguje od roku 1906 závodiště ve Velké Chuchli, v Karlových Varech a v Pardubicích (steeplechase) - to jsou tři nejstarší.
Překážkový dostih (steeplechase) - Tyto těžké dostihy přes přírodní překážky jsou ve světě málo oblíbené. Největší steeplechase v Evropě je naše Velká Pardubická, podobná trochu cross country a zahraničními jezdci obávaná pro příliš těžké a nebezpečné překážky. Koně vlastně musí dosáhnout nejen velmi vysoké rychlosti, ale také si nesmí ublížit na žádné překážce a nestratit tak rychlost a pozici. Na těchto závodech se spousta koní zraní a pak musejí být utraceni nebo použity na chov.
Sedla a úbory pro dostihy
Sedlo pro rovinný dostih je malé, má daleko dopředu vysunuté bočnice bez kolenních opěr a velmi dlouhé posedlí. Pod sedlo se dává kožená dečka s kapsami pro olověná závaží. Tyto sedla váží od 300 g - 1.5 kg.
Sedlo pro překážkový dostih je pevnější konstrukce, má větší bočnice a je opatřené koleními opěrami. Váží 2.4 kg - 4 kg.
Úbor pro jezdce se skládá z vysokých dostihových bot, dostihového barevného dresu, který je určen podle registrované kombinace majitele koně, bílých kalhot, jezdecké čapky a dostihového bičíku, tzv. hecpajč.
Zvláštní druh dostihů je tzv. klusácký dostih. Závodí se vlastně stejným způsobem, akorát tento dostih se běží v klusu. Na to se speciálně chovají a cvičí klusácká plemena, která mají vrozený tento chod např. Francouzský klusák.
Jezdec nesedí na koni jako při normálním dostihu, ale sedí na málém vozíku (tzv.sulka) těsně za koněm sedem rozkročmo, má tedy koňský zadek těsně před rozkročenýma nohama. Kvůli tomu je lepší koňský ocas zastřihávat či splétávat, protože může jezdci vadit v rozhledu, který i tak není nijak velký. Jak by to asi vypadalo, kdyby klusal kůň a jezdcovy by jeho ocas plápolal přímo do obličeje :-))). I když ne vždy se koňský ocas upravuje. Je vždy na jezdci, jestli chce koni ocas upravit.
I klusácký dostih má dva základní druhy závodů: handicapy, při těch se neupravuje hmotnost závodníka, a klasické, kde rozhoduje stáří koně.
Závody se běží na oválné dráze s písčitým oválcovaným povrchem. Úbor pro jezdce je vlastně stejný jako v klasickém dostihu, jen jezdec nemá bičík, protože koně drží oběma rukama.




chceš spřátelit?
14. listopadu 2009 v 20:21
|
Sbé
Chceš být moje SB?
Pokud ano , tak vypln
1. přezdívka a blog
2. proč chceš spřátelit?
3. kolikrát ke mně budeš chodit?
jak zvednout poníkovi nohu?
14. listopadu 2009 v 20:20
|
hřebelcování , krmení ...
Přední noha: Postav se k noze, kterou chceš zvednout. Stůj proti poníkovi, tak abys vyděla jeho ocas. Rukou mu přejeď po zadní straně nohy odshora dolů, až nahmatáš spěnkový klooub. Poník nohu možná zvedne sám . Pokud ne, uchop do rukypřední část spěnkového kloubu a ohybem v karpálním kloubu nohu zvedni. Pokud to bude nutné opři se Ramenem o poníka, aby přenesl váhu na drunou nohu. Uchop přední část kopyta do pootevřené dlaně.
Zadní noha:Postav se opět proti poníkovy, Přejeď rukou po zadní části nohy až k hleznu, pak přejeď na přední část nohy a sjížděj po nártní kosti, až nahmatáš spěnku.Uchop v tomto místě nohu a zvedni ji.
základní chody
14. listopadu 2009 v 20:17
|
kroky
základní chody jsou
krok , klus , cval . Někteří si myslí , že tam patří ještě trysk , ale není to pravda. Trysk je dobrovolný , nejdůležitější chody jsou vlastně tedy jenom ty tři

Islandský pony
14. listopadu 2009 v 20:15
|
plemena koní
Historie a výskyt:
Drsný ostrov Island se stal domovem koní teprve po roce 871 n. l., kdy se tam usadili norští vystěhovalci. Ti přivezli norské poníky a fjordlingy a postupně se na ostrov dostávali i koně ze Skotska, Irska a z ostrova Man. Byli to vesvěs malí koně severského typu. Z jejich směsy vznikl islandský kůň. Od roku 930, kdy byl dovoz cizích koní na ostrov zakázán, se chová v čisté formě. Podle rozměrů je to pony, ale Islanďané ho důsledně označují jako koně a velmi si ho cení v práci i ve sportu.
Popis:
Islandský kůň měří v kohoutku 125 až 135 cm, ale může být i větší. Dosti velká, hrubá hlava má silné žuchvy. Tělo je krátké, zavalité, silné nohy mají krátké holeně a vynikající kopyta. Velmi hluboká hruď měří v obvodu přes 150 cm. Kštice, ocas a hříva jsou bohaté a husté, srst je tvrdá, v zimě huňatá s mimořádně teplou podsadou. Barva je libovolná, původní je šedá a plavá. V poslední době se věnuje větší pozornost výběru barvy, je uznáno 15 typů a kombinací. Asi polovina islandských koní se chová po celý rok volně, v zimě se přikrmují i rybami. Jsou úžasně otužilí a zdatní, mají vynikající orientační smysl, skvělý zrak a jistý pohyb v terénu. Prosluli svým mimochodem, zejména rychlým "toltem", který se uplatňuje na závodech. Islandský kůň je všestranný, vhodný ke každé práci, ale chová se i pro maso. Na jeho schopnostech bylo postaveno celé hospodářství ostrova. Dnes se uplatňuje ve sportu, zejména na dostizích. Proto se věnuje celá pozornost chodům. Hodí se i k drezuře, teréním a turistickým jízdám. Zřídka se vyváží.









